Skip to Content

Josef a hledání mužské spirituality

Kázání na 4. neděli adventní

Narození Ježíšovo událo se takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. Její muž Josef byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě; proto se rozhodl propustit ji potají. Ale když pojal ten úmysl, hle, anděl Páně se mu zjevil ve snu a řekl: "Josefe, syny Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; neboť on vysvobodí svůj lid z jeho hříchů." To všechno se stalo, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: `Hle, panna počne a porodí syna a dají mu jméno Immanuel´, to jest přeloženo `Bůh s námi´. Když se Josef probudil ze spánku, učinil, jak mu přikázal anděl Hospodinův, a přijal svou manželku k sobě. Ale nežili spolu, dokud neporodila syna, a dal mu jméno Ježíš.

Matouš 1:18 - 25

Tento týden se mne zeptal chlapec po biblické hodině, proč se v Bibli tak málo mluví o Josefovi. Je to závažná otázka – nejen pro malého chlapce, ale i pro velké muže. Chceme-li vstoupit do Ježíšova příběhu, potřebujeme postavy, se kterými se můžeme ztotožnit, které nás k němu doprovodí.
Na počátku Ježíšova lidského příběhu stojí Maria a Josef. Křesťanská tradice si právem připomíná jedinečnou roli Ježíšovy matky, pokorné služebnice Páně, jak ji zdůrazňuje evangelista Lukáš. Ovšem v Mariině víře – dnes bychom řekli spiritualitě - těžko hledají inspiraci muži. Možná proto ženy v našich kostelích převládají. Možná mužům něco dlužíme.
Ale Bible nepopisuje Ježíšův původ jen z pohledu Mariina. Máme tu také Matoušovo podání, které jsme dnes slyšeli, které vypráví příběh Ježíšova narození z pohledu Josefa. To proto, že je Matouš je pevně zakořeněn ve starozákonní tradici, která dějiny spásy popisuje spíše pohledem mužů.

Jak to tedy bylo? Josef a Maria byli zasnoubeni. To znamenalo mnohem víc než dnes. Právně byli považováni za manžele, pouze každý ještě asi rok žili ve svém domě. Jenže v této době se cosi přihodilo: Marie otěhotněla, i když ještě s Josefem spolu nežili. Možná jednou svému muži přiznala, že čeká dítě, které je z Ducha svatého – tak jí to aspoň anděl řekl.
Evangelium říká, že Josef byl muž spravedlivý. Co to znamená v této situaci? Nezačal zuřit. Zůstal klidný, i když musel cítit velkou bolest. Možná si dal pár dnů na rozmyšlenou a pak Marii řekl: „Marie, co se stalo, mne hluboce ranilo. Stále tě ale mám rád, a tak tě propouštím – ostatním řekneme, že jsme se tak dohodli.“
Josef je člověkem, který žije z víry. Je zosobněním slov žalmu prvního: Je mužem, který si oblíbil Hospodinův zákon, je jako strom zasazený u tekoucí vody… A tak přemýšlí, jak správně zareagovat. Má dvě možnosti: buď vydat Marii soudu pro porušení manželské smlouvy (jak jinak si vysvětlit její těhotenství?) nebo ji v tichosti dát rozlukový lístek a rozejít se. První možnost by znamenala veřejnou hanbu (a možná i smrt ukamenováním pro Marii a její dítě), druhá ostudu pro Josefa. On ale nemyslí hlavně na sebe a rozhodne se, že ostudu unese.
Josefova spravedlnost není vnější spravedlnost farizeů, v níž nám jde nakonec o nás samé, abychom my obstáli a osvědčili se. Je to odlesk spravedlnosti Boží, k níž patří láska a touha činit dobře druhým.

Syn Davidův

Ale všechno neskončilo naštěstí Josefovým uvažováním. Zdál se mu sen. Anděl mu řekl: Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého.
Andělské "neboj se" není výzva k trpnému přijetí situace, ale úkol a poslání: neboj se přijmout Marii…
Josef v evangeliu není Josefem na našich betlémech, kde pouze mlčenlivě stojí v pozadí. Je to člověk spravedlivý a odvážný. Muž plný víry, která se ale projevuje jinak než u Marie. Maria se pokorně a tiše otevírá Božímu slovu a rozjímá o něm ve svém srdci. Josef svou odvahou, vírou a poslušností Marii a její dítě zachraňuje.

Marii i Josefovi je svěřena péče o narozeného Ježíše. Josef sice není biologickým otcem Ježíšovým, ale je jeho otcem podle Zákona. Anděl ho oslovuje jako syna Davidova a právě skrze Josefa, nikoli Marii, se Mesiáš může podle zaslíbení proroků narodit z rodu Davidova.

Maria ztělesňuje neočekávané a nepochopitelné Boží jednání. Ale Josef dává Ježíšovi rodokmen, představuje stálost, kontinuitu Božího lidu.
 
Mariina velikost je v jejím umenšení, v její pasivitě před Bohem. Josef dostává aktivní úkol: Má Marii přijmout a dát Ježíšovi jméno. A je to podivuhodné jméno: Ježíš znamená „Bůh je spása“. Je to jméno toho, který spasí lid od jeho hříchů.

Hledá se muž

Dnešní neděle se v pravoslavné tradici nazývá nedělí svatých otců. A tak můžeme nad Josefovou postavou přemýšlet o mužské spiritualitě.

Josef není ani slaboch, ani macho. Pohybuje se na ostří slabosti a síly – a o to jde. K síle a odvaze patří i přijetí bolesti a zranitelnosti, vědomí, že nemám všechno ve svých rukou a spolehnutí na Hospodina. „Vždyť v slabosti se projeví má síla,“ napíše apoštol Pavel.

Josefova síla by nebyla možná bez jeho otevřenosti vůči Bohu. Nezůstal u svého rozumného uvažování, ale dal na anděla, který se mu zjevil ve snu. Přijal do svého života i Boží tajemství, přestože ho nemohl chápat. Dokázal přijmout a unést bolest, která ho zraňovala na nejcitlivějším místě. Trpěl pochybnostmi, ale dokázal je překlenout důvěrou a láskou.
Dnes, poslední neděli před Vánoci, si připomínáme, že nejen Mariina otevřenost, ale i Josefova zakotvenost, odvaha a čin stojí na počátku Ježíšova pozemského příběhu a hraje důležitou roli v dějinách spásy. A je pro nás pozváním, abychom každý z nás našli své místo v Božím příběhu, které bude pro každého jiné, ale vždy důležité, nezastupitelné a jedinečné. Abychom i my jako Josef dali ve svém přemýšlení a rozhodování prostor Bohu a stali se lidmi spravedlivými, lidmi Božího slova, kteří otevírají cestu Kristovu příchodu.

Ukaž nám svou moc, náš Bože, a přijď!
Pomáhej nám svým smilováním,
abychom svou vlažností
nezamezili setkání s Tvým Synem.
O to Tě prosíme skrze něho, našeho Pána Ježíše Krista,
Tvého Syna a našeho bratra,
který s Tebou a s Duchem svatým žije a působí na věky věků.



story | about seo